|
|
Úloha metabolitů kyseliny arachidonové v regulaci krevního tlaku u experimentálních modelů ANGII-dependentní formy hypertenze
Jíchová, Šárka ; Červenka, Luděk (vedoucí práce) ; Zicha, Josef (oponent) ; Štengl, Milan (oponent)
Úvod: Metabolickou dráhou cytochromů P-450 vznikají z kyseliny arachidonové dvě hlavní skupiny produktů: epoxyeikosatrienové kyseliny (EETs) a 19 a 20-hydroxyeikosatetraenové kyseliny (19- a 20- HETE). Tyto metabolity hrají důležitou roli v regulaci krevního tlaku, zánětlivých reakcích organismu, regulaci vylučování sodíku a dalších důležitých fyziologických procesech. Hypotéza: Naše studie byly založeny na hypotéze, že abnormality v produkci a zároveň funkci těchto metabolitů vznikající cestou cytochromu P450, významným způsobem přispívají k patofyziologii angiotenzin II-dependentní formy hypertenze. Cíl: Zjistit, zda zvýšením koncentrací těchto metabolitů v ledvinné tkáni dosáhneme příznivého účinku výši krevního tlaku u ANG II - dependentního potkaního modelu hypertenze. Metodika: K navýšení koncentrace EETs jsme zvolili dvojí přístup. V první části experimentu jsme podávali inhibitor solubilní epoxidové hydrolázy cAUCB (cis-4-[4-(3-adamantan-1-yl- ureido)cyclohexyloxy]benzoová kyselina, 26 mg.l-1 v pitné vodě), enzymu zodpovědného za inaktivaci biologicky aktivních forem EETs. V druhé části experimentu jsme použili syntetický EETs analog EET-A (sodium 2-(Z-(13-(3-pentyl)ureido)-tridec-8-enamido) malonát) v dávce 10 mg.kg-1 v pitné vodě. Pro zvýšení renální koncentrace 20-HETE jsme použili...
|
|
|
Relationship between the renin-angiotensin-aldosterone system and the heart and its influence during 5°C cold acclimation.
Hlaváčová, Diana ; Horníková, Daniela (vedoucí práce) ; Heleš, Mário (oponent)
Srdce ako jeden z najdôležitejších orgánov potrebných k životu, je ovplyvnené mnohými procesmi, ktoré v organizme prebiehajú. I najmenšie zmeny na molekulárnej úrovni dokážu významne ovplyvniť jeho fyziológiu a činnosť. Posledné roky sa mnoho štúdií sústredí na objasnenie renín-angiotenzín-aldosterónového systému (RAAS) a jeho vplyvu na srdce a obličky. Kardiovaskulárne ochorenia sú často spôsobené zmenami v tomto systéme, a preto stále viac odborníkov skúma, do akej miery je možné ochoreniam predísť a zlepšiť funkciu srdca. Jedným z faktorov, ktoré na RAAS a srdce vo veľkej miere vplývajú, je aj teplota prostredia. V tejto práci som sa pokúsila zhrnúť aktuálne poznatky o RAAS a jeho vplyve na organizmus, pričom som sa zamerala na ovplyvnenie fyziológie srdca. Nakoľko má teplota prostredia významný vplyv na RAAS a srdce, je v tejto práci poukázané na poznatky prepojené s chladovou aklimatizáciou pri 5 řC. Kľúčové slová: Renín-angiotenzín-aldosterónový systém, srdce, chlad, hypertenzia, adrenogerné receptory, natriuretické peptidy
|
host ::
RSS.